V posledních letech čím dál více nabývají na významu termíny jako recyklace a upcyklace. Oba termíny představují způsob nakládání s vyřazenými produkty a odpady. A právě na efektivním využívání nejen odpadů, ale také přírodních zdrojů je založena cirkulární ekonomika a udržitelná výroba. Poznejte, jakou roli upcyklace a recyklace v cirkulární ekonomice zaujímá.
Zatímco recyklace se zabývá zpracováním vyřazených produktů na elementární částice a jejich opětovné zařazení do výroby, pak upcyklace dává vyřazenému produktu novou přidanou hodnotu. Zpravidla jím je zcela odlišná funkce, než kterou produkt splňoval během svého původního určení.
Oba pojmy, recyklace i upcyklace, mají tři společné aspekty. Těmi jsou minimalizace vzniku odpadů, snížení ekologické zátěže a opětovné využívání výrobních zdrojů. Mezi upcyklací a recyklací spatřujeme ale také výrazné rozdíly.
Během recyklace je vynakládáno nemalé množství energie, práce a financí pro opětovné získání vstupních surovin. Naopak upcyklace pracuje přímo s jednotlivými komponenty vyřazených produktů. Díky tomu dochází především k energetickým a finančním úsporám. Upcyklace ale také klade vysoké nároky na invenci, která vede k opětovnému začlenění vysloužilých produktů do užívání.
Recyklace společně s upcyklací a dalšími směry jsou důležitými aspekty pro trvale udržitelnou výrobu, hospodářský růst a zachování přírodních zdrojů. Uzavřený hospodářský cyklus, kdy jsou odpadní suroviny opětovně využívány a začleňované do výroby, je označován jako cirkulární ekonomika. Pro cirkulární ekonomiku je však důležité, aby se o budoucím použití vysloužilého produktu uvažovalo již před jeho navržením a výrobou. A to z toho důvodu, aby použité výrobní části obsahovaly recyklovatelné a zdravotně nezávadné materiály, které půjde znova zpracovat a využít ve výrobě.
