Rekonverze je způsob, jak dát starým nemovitostem nové využití. Je to téma, které čím dál častěji přichází na scénu. Rekonverzí v posledních letech nejčastěji prochází staré stodoly, mlýny či vodárenské věže, které architekti mistrně přestavují na rezidenční domy, galerie a umělecké ateliéry.
V případě nevyužívaných hospodářských či průmyslových objektů nastává otázka, jak je využít? Jako první se nabízí demolice. To však může být velmi krátkozraké řešení, neboť staré objekty s sebou nesou architektonický rukopis dávných dob.
Rekonverze zachovává krajinný ráz
Ve Švýcarsku a Rakousku se rozmáhá trend přestavby zemědělských objektů na horské, rezidenční apartmány. Typickými příklady jsou nevyužívané stodoly, stáje a seníky. Za jejich rekonverzí často stojí složitá a náročná administrativa, která v dané lokalitě brání v povolení nové výstavby. Rakousko i Švýcarsko si totiž pečlivě chrání krajinný ráz.
Rekonverze proto představuje šetrný způsob osídlení krajiny bez rušivých elementů. Ve prospěch mluví také cena pořízení nemovitosti, neboť pastvina se starou stodolou je daleko levnější než stavební pozemek. Detailní podmínky přeměny nevyužitých nemovitostí se samozřejmě v obou zemích liší.
Z alpské stodoly se stal rezidenční apartmán
Jednou ze základních charakteristik rekonverze je skutečnost, že nesmí být změněn profil stavby a její parametry. Tudíž se stavba nesmí viditelně rozšiřovat či zvyšovat. To ale například nebrání ve vybodování podzemního podlaží či výrazným interiérovým změnám.
Právě tak byla například proměněna stodola z roku 1792 ve švýcarském městečku Bagnes. Ačkoliv její profil zůstal nezměněn, navrhli architekti vyhloubit základy a zhotovit suterén. Nejdříve však stavbaři celý objekt rozebrali, trámy pečlivě prohlédli a očíslovali. Poté zhotovili základy a celou stodolu z původních trámů znova postavili. Špatné trámy samozřejmě nahradili novými. Nově zhotovená byla také střecha a v plášti stodoly přibylo více oken.
Nenápadnými, ale náročnými úpravami se z bývalé stodoly stal jedinečný apartmán s užitnou plochou 90 m2. V bytě nechybí moderní kuchyně, stylový obývací pokoj a veškeré potřební zařízení k životu. Ze všeho navíc pronikají fragmenty původní stodoly z roku 1792.
Největší rekonverze průmyslového areálu je v Ostravě
Největším a nejzdařilejším českým příkladem rekonverze je Dolní oblast Vítkovice. Jeden z největších průmyslových areálů na Ostravsku. Areál Vítkovických železáren disponoval vlastním černouhelným dolem, koksovnou, vysokými pecemi pro výrobu surového železa, slévárnou a navazujícím těžkým průmyslem.
Vysoké pece byly přestavěny na vyhlídkový okruh s kavárnou, důl Hlubina slouží k přednáškám a workshopům i jako sportovní lezecké centrum, z plynojemu se stal impozantní koncertní a konferenční prostor Gong, z budovy energetiky naučné muzeum a v bývalých koupelnách dolu Hlubina má hudební klub Heligonku Jarek Nohavice. A pokračovat bychom mohli dál a dál…
Rekonverze je proto způsob, jak zachránit staré nemovitosti a využít je pro rezidenční či vzdělávací a kulturní účely.
