V tomto týdnu americký stát Washington schválil legislativu, která povoluje kompostování lidských ostatků. Odborně lze tento způsob pohřbívání označit za rekompozici. Co ekologické pohřby obnáší? A proč státy tento způsob pohřebnictví legalizují?
Rekompozice představuje v pohřebnictví alternativu ke kremaci či pohřbívání do země. Způsobů rekompozice existuje více. Podstatou však je, že se lidské ostatky v rámci dekomopozice rozloží, a poté z nich vznikne půda pro nový život, která naplní podstatu slovního významu rekompozice neboli znovusložení.
Americká verze ekologického pohřbu představuje uložení lidských ostatků společně s organickým materiálem, dřevěnými pilinami, vojtěškou či slámou do speciálního ocelového boxu, který je provzdušněn a po tři až čtyři týdny prohříván na teplotu 55 oC. Přibližně po třiceti dnech se tělo rozloží, údajně i včetně zubů a kostí. Poté je vzniklý humus předám pozůstalým.
Hlavními argumenty, které zaznívají na podporu kompostování lidských ostatků, jsou udržitelnost, návrat k přírodě, menší zábor půdy potřebné pro pohřební místa a nižší energetická náročnost i produkce CO2, než například při kremaci. Zároveň posmrtné kompostování obohacuje půdu o živiny.
Kompostováním lidských ostatků se ale již vytrácí po staletí vytvářené pohřební rituály a úcta k zemřelým. „Lidem by to umožnilo stát se součástí půdy a rychle se přeměnit ve strom nebo v cokoli jiného. Myslím, že je v tom určitá dávka poetiky,“ vyvrací některé námitky americký senátor Jamie Pedersen.
Posmrtné kompostování je legální například ve Švédsku či ve Velké Británii, kde jsou povoleny pohřby do země bez rakve.
