Spotřeba grafického papíru v České republice meziročně poklesla o 13,4 procent, loni lidé použili téměř o 65 tisíc tun papíru méně než v předchozím roce. Vyplývá to z dat Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP), která ve zbytku kalendářního roku očekává i pokles produkce. Čím dál víc tuzemských firem totiž hlásí přechod od tištěných dokumentů a kancelářských šanonů k virtuálním cloudům. Mezi tahouny v oboru digitalizace patří firmy z oblasti bankovnictví, informačních technologií či pojišťovnictví.
Statistiky Asociace českého papírenského průmyslu hovoří jasně – Češi se pomalu vydávají na cestu digitální komunikace a cloudového uchovávání dat. V roce 2022 spotřebovali 410 279 tun grafického papíru, který se běžně používá pro tisk v kancelářích. To je o zhruba 63 tisíc tun méně než v předchozím roce. V evropském měřítku se ale nejedná o žádné vychýlení z normy. Jeden český obyvatel podle asociace v průměru spotřeboval zhruba 150 kilogramů papíru, což je hodnota odpovídající přibližně průměru v Evropě. Celosvětově se průměr pohybuje pod 70 kilogramy na osobu.
Paperless trend, tedy snaha o eliminaci papírových dokumentů, se stal celosvětovým fenoménem, jehož hlavní motivací je ochrana klimatu. Dopady výrobků z papíru na životní prostředí jsou spojeny s jejich výrobou a z části také s likvidací, pokud nejsou recyklovány. Při výrobě jedné tuny nového papíru se spotřebuje až čtyři a půl tuny surového dřeva, recyklací se pak eliminují skleníkové plyny.
I proto má „trend bez papíru” dlouhodobou podporu ministerstva životního prostředí. „Pracujeme na digitalizaci svých agend, vedle zjednodušení administrativy pro všechny dotčené organizace nebo osoby je samozřejmě důvodem i snížení objemu využívaného papíru. Jeho spotřeba přímo na ministerstvu životního prostředí poklesla za posledních deset let přibližně o dvě třetiny, právě jako důsledek přechodu na paperless trend,“ tvrdí mluvčí resortu Lucie Ješátková.
Cloudové úložiště jako virtuální kancelář
K poklesu spotřeby kancelářského papíru výraznou měrou přispívá snaha firem o intenzivnější digitalizaci. „Papíru se snažíme vyhnout. Maximálně podporujeme jakoukoliv elektronickou komunikaci, standardem se už stalo, kromě samotného sjednání smlouvy i digitální hlášení škodních událostí. Moderní technologie využíváme například i u elektronického underwritingu, tedy oceňování zdravotního stavu na základě vyplněného zdravotního dotazníku. Zde jsme schopni odbavit až dvě třetiny klientů ihned. U zbývající třetiny probíhá manuálně. Tam potřebujeme, aby z lékařských zpráv či jiných dokumentů zhodnotil zdravotní stav lidský faktor. To vše ale stále zcela on-line, s maximální možnou eliminací papíru,“ vysvětluje Filip Bartoš, ředitel distribuce a marketingu pojišťovny YOUPLUS.
Zcela bez papíru, tedy ve virtuálním světě jedniček a nul, lze v 21. století vykonávat téměř jakoukoliv profesi. Dnes třeba i účetnictví, což se mohlo zdát ještě deset let zpátky jako nemyslitelné. „Náš software má auditní stopu, která sleduje každou změnu v systému a tím garantuje jasnou prokazatelnost případných změn a návazností. Je proto možné opustit papírové faktury a vše uchovávat pouze elektronicky. Díky zákaznickému portálu například není nutné vytvářet tiskové sestavy pro potřeby zákazníka – může se dívat na data v reálném čase, každou změnu vidí,“ popisuje Jan Štacha, vedoucí oddělení firmy Seyfor, která vyvíjí nový, plně cloudový účetní software Evala.
Umělá inteligence – dobrý sluha, nebo zlý pán?
V souvislosti s paperless trendem jde ruku v ruce technologie umělé inteligence, která společnostem zpracovávajícím objemné množství dat umožňuje ekologičtější řešení svých služeb. Využití pro tuto technologii našli například manažeři v bankovnictví či pojišťovnictví. Rozvoj digitálních služeb je součástí
komplexního procesu zvyšování přidané hodnoty v rámci komunikace se zákazníky, sem patří například zkrácení času na poskytování služeb, zrychlení servisu nebo úspory finančních nákladů na straně firem. „Zde hovoříme o rozvinutých metodách v rámci využití technologických nástrojů. U cíleného rozvoje v segmentu IT lze vnímat tři základní oblasti – automatizaci a zlepšení existujících procesů, řízení obsahu a komunikace s využitím nástrojů umělé inteligence, a v neposlední řadě taky aplikace pokročilých metod umělé inteligence,“ potvrzuje Vlastimil Šmihula, Chief Information Officer holdingu Swiss InsurEvolution Partners.
I přes neutuchající popularitu umělé inteligence ale odborníci varují i před jejími riziky, a to jak v byznysu, tak v osobním životě. „Při využívání nástrojů AI je skutečně na místě velká obezřetnost. Neměli bychom nechat tuto technologii, aby přebrala řídící úlohu s neomezenou rozhodovací kompetencí, a to v žádné oblasti lidského působení,” upozorňuje Šmihula s tím, že umělá inteligence by měla pouze zjednodušovat přístup lidí k službám. „Člověk by měl být pořád autoritou, která bude AI korigovat. Nesmíme zapomínat, že v některých oblastech bude lidský faktor navždy nenahraditelný. Například odhalování pojistných podvodů je oblast, kde umělá inteligence může významně pomoci, avšak konečné rozhodnutí by mělo zůstat vždy na lidech,“ dodává Bartoš.
Zdroje: Asociace českého papírenského průmyslu, Seyfor, YOUPLUS, Swiss InsurEvolution Partners
