Nedávno jsme si připomenuli padesát let od chvíle, kdy na povrch Měsíce poprvé vkročil člověk. A brzy uběhne 47 let od chvíle, kdy se tak stalo naposledy. Přesto už si lidstvo z jediné přirozené oběžnice planety Země stihlo udělat skládku.
Na povrchu Měsíce se v současné době nachází necelých 200 tun lidmi vytvořeného odpadu. Což samozřejmě nelze připisovat jen výše zmíněným expedicím, ale i ostatním misím, které na Měsíc létaly bez člověka na palubě. Většina odpadků ovšem pochází z doby právě mezi lety 1969 a 1972, kdy Spojené státy uskutečnily celkem šest pilotovaných lunárních misí, v jejichž rámci celkem dvanáct mužů vystoupilo na povrch Měsíce, ale hlavně sbíralo vzorky, které bylo třeba vzít s sebou na Zemi k dalšímu studování.
Jak jistě víte, je „meziplanetární“ doprava každého kilogramu čehokoliv extrémně náročná a drahá, a tak se to zkrátka vyměňovalo „kus za kus“, což se Američanům osvědčilo nejen u první mise Apolla 11, ale i u následujících expedic. Jakákoliv věc, která už pro návrat nebyla potřebná, tak zůstala „tam nahoře“, a namísto ní se z povrchu Luny sebral nějaký ten kousek kamene navíc.
Kromě osobních věcí jednotlivých astronautů na Měsíci zůstaly i různé přístroje, které NASA využívala ještě několik let po ukončení dané fáze svého vesmírného programu, ale které už po několika letech nutně zůstaly nevyužité. Už jen kvůli tomu, že následující, nepilotované expedice, na Měsíc přivezly pokročilejší vybavení.
Mezi téměř 200 tunami odpadu na Měsíci byste našli nejen pozůstatky amerických expedic, ale i zbytky různých kosmických sond, které narazily na povrch oběžnice a uvízly tam navěky. K těm patří i odpad zbylý po letošní izraelské misi Berešit.
