Lidé během letošní zimy omezili větrání ve svých domácnostech. Důvodem byla snaha ušetřit na vytápění a neplýtvat drahými energiemi. Z dostupných výzkumů vyplývá, že v důsledku nedostatečného větrání jsou limity oxidu uhličitého několikanásobně překračovány. V důsledku toho na sobě mohou lidé pozorovat vyšší únavu, pálení očí nebo dušnost. Odborníci se shodují, že řešením je instalace rekuperačních větracích jednotek, které zajistí přísun kvalitního vzduchu a zároveň sníží náklady za vytápění nemovitosti.
Špatná kvalita vzduchu je jeden ze zásadních problémů, se kterým se dlouhodobě potýkají nejen české domácnosti. Většina lidí tráví více než 90 % času uvnitř budov. V zimě se tato doba ještě prodlužuje, protože se pobytem ve vytápěných místnostech lidé chrání před chladným počasím. Podle výzkumů Českého zdravotního ústavu ve vnitřním prostředí běžně trávíme více než 20 hodin denně, z toho ve vlastním bytě 10 až 12 hodin denně. Proto je důležité právě o místo, kde bydlíme, spíme a trávíme volný čas, co nejvíce pečovat.
Špatné větrání se projeví poměrně rychle
Člověk při delším pobytu v interiéru kvalitu vzduchu nevnímá, i proto byla tato problematika dlouhá léta poměrně přehlížená. Navíc v době enormního nárůstu cen za energie se lidé snaží maximálně šetřit. Nejčastěji jsou jako energetická úspora využívána dokonale těsnící okna. To však s sebou přinášejí omezení výměny čerstvého vzduchu, což často vede ke zvýšené koncentraci oxidu uhličitého. Při klidovém dýchání člověk vyprodukuje za jednu hodinu až 16 litrů oxidu uhličitého, proto se nízká kvalita vzduchu projeví poměrně rychle. Příznaky, jimiž se vysoká koncentrace oxidu uhličitého projevuje, jsou pocity dráždění ze suchého vzduchu nebo dušnosti s bolestmi hlavy, ospalostí až únavou. „Z výsledků výzkumů a mnoha měření můžeme konstatovat, že limity, zejména oxidu uhličitého, jsou ve sledovaném vnitřním prostředí staveb často překračovány,“ uvádí Aleš Rubina ze Stavební fakulty VUT. „Mnoho lidí přes tuto zimu větralo méně nebo vůbec, přirozeně se obávali navýšení cen za vytápění. Proto by měli hledat řešení, které umožní efektivní výměnu vzduchu bez tepelných ztrát,“ doplňuje Luboš Rydlo, produktový specialista ze společnosti Korado, která je největším českým výrobcem ocelových otopných těles.
Rekuperační větrací jednotky zajistí přísun kvalitního vzduchu a sníží účet za vytápění
Pro zajištění kvalitního vnitřního prostředí jsou tak podle expertů nejefektivnější systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, takzvanou rekuperací. Snižují energetickou náročnost budovy a není tedy nutné plýtvat energií, kterou jsme již jednou za vytápění zaplatili. „Řešením tohoto problému jsou větrací jednotky, které sníží účet za vytápění a zajistí požadovanou výměnu vzduchu. Prostřednictvím zabudovaného výměníku předávají teplo zpět do interiéru větrané místnosti. Teplo, za které jste již jednou zaplatili, nepouštíte jen tak ven otevřeným oknem,“ upřesňuje výhody Luboš Rydlo. Větrací jednotky navíc obsahují filtry, které příchozí vzduch čistí. „Pokud bydlíte v místě, kde je venkovní ovzduší samo o sobě dost znečištěné, například v rušných částech měst, pak to může být vhodné řešení i pro alergiky. Velkou výhodou je i výrazné odhlučnění při větrání v místech, kde prochází vytíženější komunikace, což při větrání otevřeným oknem není možné,“ doplňuje Luboš Rydlo. I Aleš Rubina považuje efektivní a dostatečné větrání s patřičnou filtrací vzduchu za důležité pro ředění škodlivin.
Instalace rekuperačních větracích jednotek je snadná
Instalace lokální větrací jednotky je poměrně jednoduchá. Zjednodušeně řečeno stačí otvor do stěny a jednotku můžete instalovat. Jednotka může být také součástí inteligentního řešení domácnosti. Aplikace umožňuje nastavení různých funkcí jednotky, včetně doby provozu, způsobu větrání nebo množství přiváděného vzduchu. Možná i pro svou jednoduchou instalaci a obsluhu se o tento typ jednotek zvyšuje zájem. „V posledních letech jsme zaznamenali výrazný nárůst prodeje. Důvodem může být osvěta, které se v oblasti zdravého vnitřního klima věnujeme,“ uzavírá Luboš Rydlo.
Autorka: Pavla Mudrochová
Zdroje: Český zdravotní ústav, Vysoké učení technické v Brně
