V březnu otevřeli v dánské Kodani první supermarket specializující se na prodej potravin, které by v běžných hypermarketech skončily vyhozené v kontejnerech. Obchod se jmenuje WeFood a prodává zboží o 30 až 50 % levněji než v běžných prodejnách. Většinou se jedná o zboží s prošlou expirací.
Vyhazování potravin v prodejních řetězcích je velkým tématem, ke kterému se v poslední době čím dál více soustřeďuje pozornost. Průkopníkem, jak přimět nadnárodní řetězce efektivně hospodařit je Francie, která začátkem letošního roku úpravou legislativy částečně zakázala hypermarketům vyhazovat neprodané potraviny. Více se o tématu dozvíte v článku Francie zakázala supermarketům vyhazovat potraviny.
Samostatnou kapitolou je také výběr a přísná pravidla pro třídění ovoce a zeliny, kterou řetězce přijímají na prodejní pulty. Tématu se budeme věnovat později.
WeFood: První dánský supermarket zachraňující potraviny
„WeFood je první supermarket svého druhu v Dánsku a snad i ve světě. Cílí nejen na lidi s nízkými příjmy, ale na všechny, kdo jsou znepokojeni množstvím potravinového odpadu, který v této zemi denně vzniká,“ říká Per Bjerre z neziskové organizace Folkekirkens Nødhjælp, která stojí za projektem WeFood.
Supermarket WeFood provozují dobrovolníci a veškerý zisk nevládní organizace Folkekirkens Nødhjælp investuje do dalších projektů v rozvojových zemích.
Podle britského deníku The Independent má obchod WeFood smlouvu s jedním z největších dánských řetězců Føtex, od kterého odebírá neprodané pečivo. Další obchodníci dodávají prodejně ovoce, maso či oříškové tyčinky.
700 tisíc tun vyhozených potravin za rok
Vedení projektu věří, že se tímto způsobem prodeje potravin podaří snížit množství vyhozených potravin. Těch se ročně jen v Dánsku vyhodí až 700 tisíc tun.
„Je to až k nevíře, že se to jídlo prostě jen tak vyhodí. Je to nezodpovědné vůči životnímu prostředí. Tyhle potraviny jsou peníze utracené úplně zbytečně. Obchody, jako je WeFood, mají smysl a představují důležitý krok v boji proti plýtvání jídlem,“ dodává dánská ministryně životního prostředí Eva Kjer Hansenová.
Dánsko v boji proti plýtvání s potravinami
Dánská vláda dlouhodobě bojuje proti plýtvání potravinami, přírodními zdroji a energií. A vynaložené úsilí přináší své výsledky. Za posledních pět let se v Dánsku podařilo snížit množství vyhozených potravin o 25 %.
Jak vypadá situace v Česku?
V České republice fungují podobné modely prodeje potravin s prošlou trvanlivostí. Prodávají se především konzervy, těstoviny, mléčné výrobky, sladkosti a další balené výrobky. Produkty, které supermarkety vyhazují nejčastěji – pečivo, maso, ovoce a zelenina se v Česku zatím neprodávají.
Dlouhou dobu v darování potravin neziskovým organizacím byla překážka v DPH, kterou řetězce musely odvádět. Od konce roku 2014 ale platí metodický pokyn Generálního finančního ředitelství, podle kterého řetězce nemusejí odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Zboží tak mohou posílat například potravinovým bankám nebo azylovým domům.
Minimální trvanlivost vs. datum spotřeby
Pro prodej výrobků před vyhozením je v České republice nutné rozlišovat dobu minimální trvanlivosti a datum spotřeby.
Doba minimální trvanlivost udává, že se výrobek může prodávat i po překročení vyznačené doby. Zákazník ale na to musí být viditelně upozorněn. Potravina je nezávadná, ale může mít změněnou jakost.
Datum spotřeby udává, že po překročení lhůty se výrobek nesmí prodávat, protože nelze ručit za jeho zdravotní nezávadnost. To ovšem neznamená, že je výrobek závadný, nebo že ho nelze spotřebovat.
